OCTAVIA SCOUT - DÍL. DRUHÝ

Test Octavie Scout je za námi a já se již těším až budeme zkoušet další, s jiným motorem a jinou karoserií. Ač jsem byl účastníkem oficiálního představení Octavie, byl jsem "na druhé straně" oproti kolegům novinářům, měl jsem to štěstí, že jsem byl součástí týmu, který představení připravoval. Díky tomu jsem měl možnost si Octavii nejen důkladně prohlédnout a prozkoumat, ale měl jsem možnost popovídat si s lidmi, kteří se přímo podíleli na testování a vývoji auta. Až s odstupem času si uvědomuji a konečně mě do sebe zapadají jejich informace o tom, jak výjimečné auto stvořili a jak náročné bylo dostat do auta všechny vychytávky, které mě dělaly společnost po celou dobu testu.

V minulém dílu jsem se rozepsal o voze jako takovém a myslím, že dnes je čas, abych se autu věnoval podrobněji. Pro začátek Vám však musím vysvětlit, proč v prvním díle je nafocená stříbrná Octavia a zde Vám ukazujeme hnědou. Za toto může matka příroda. Konkrétně kuna nebo jiný zvířecí záškodník. Jednoho krásného rána se po nastartování objevila nepříjemná hláška. "Zkontrolujte hladinu brzdové kapaliny, ihned naštivte autorizovaný servis". Něco takového, navíc ráno, opravdu nepotěší.

V první chvíli začnete proklínat všechny automobilové bohy a začnete nadávat na to, jak jsou dnešní auta prošpikovaná složitou elektronikou a různými senzory a ani se Vám nechce zvedat kapota, protože předpokládáte, že se jen zbláznilo nějaké čidlo. Pak ale zaženete emoce a začnete uvažovat logicky. Odjistíte kapotu a začnete hledat příčinu problému. Na první pohled vidíte, že nádržka brzdové kapaliny je plná přesně po horní risku, i množství všech ostatních kapalin je přesně po horní rysky a tak si říkáte co je špatně. Až po dlouhém hledání jsme si všimli přehlodaných drátů, jak uvidíte na fotce, na první pohled si nevšimnete. Hlavně si ale říkáte co bude dál. Výborně, auto máme třetí den a teď tohle, vidíte černé scénáře jak auto ihned vracíte a z testu nebude nic.

Opak je pravdou. Jeden telefon do škodovky, popsání situace a místo zkaženého dne najednou cítíte, že sluníčko opět vyšlo. Nikdo ze Škodovky v této situaci nehledá zbytečné problémy, naopak, cítíte, že mluvíte s profesionály, kteří svoji práci neberou jen jako zaměstnání, ale cítíte, že je to pro ně forma poslání a sžití se se Škodovkou. Než vyrazím od domu na Mladou Boleslav mám druhý telefon, kde se mě ptají na čas mého přibližného příjezdu a informují mě, že druhé auto je připraveno a čeká na mě. Přesně takhle si představuji práci profesionálů, žádný zbytečný stres, návrh konstruktivního řešení během okamžiku a profesionální přístup obohacený osobním a lidským přístupem. Nakonec si uvědomíte, že vás vlastně nemohlo potkat nic lepšího. Vždyť v jednom testu mám možnost vyzkoušet hned 2 auta.

Co musím vyzdvihnout je motor a nejen jeho úžasná síla, ale i jeho spojení jak s převodovkou tak s pohonem všech kol. V jakékoliv rychlosti cítíte, že motor má stále dostatek síly a energie. Dovolím si říct, že s tímto motorem je Octavia skoro "přemotorovaná". Dokud si nezvyknete na to jaké je to letadlo, neustále musíte kontrolovat Vaší rychlost. Dostat se na rychlost větší než je 100 km/h je dílo okamžiku. Vůbec nezáleží, jestli jedete v plném obsazení nebo sami. Stačí sešlápnout plynový pedál a auto s chutí sprintera vyráží kupředu. Měli jsme to štěstí, že do Republiky přišla paní zima a mohli jsme velice důkladně prověřit čtyřkolku. Fascinující je, že Octavia umí vystřelit jako střela nejen na suchém asfaltu, ale ona se stejnou suverénností úplně stejně vystartuje i na sněhu. Jen cítíte jak se kola zakousla do sněhu a bez ohledu na počasí a povrch vyrazíte vstříc svému cíli.

Je neuvěřitelné kolik různých charakterů v sobě Octavia skrývá. Díky režimu jízdních módů si můžete měnit nastavení auta. Není to jen o změně charakteristiky tlumičů, ale při změně módu se změní chování jak tlumičů, tak odezvy plynového pedálu, brzd, řízení, nastavení světel......... Celkem máte k dispozici 5 režimů - ECO, NORMAL, SPORT, OFFROAD a INDIVIDUAL. Díky tomu máte 5 různých aut v jednom. Všechny režimy jsem zkoušel na zasněžené cestě z Rokytnice nad Jizerou na Rezek. Kdo to tam znáte, víte, že se silnice motá pěkně do kopce a následuje jeden vracák za druhým.

V režimu normal jedete jak po kolejích, ESP a protiprokluz nedopustí ani náznak smyku, pomohou vám navést předek do zatáčky a nedovolí, aby vám zadek ustřelil. Přepnete do režimu sport a rázem se ocitnete v jiném autě. Najednou ze zatáček vyjíždíte s rozevlátou zádí ale přesto Vám elektronika pomáhá při nájezdu do zatáčky, ale pomáhá rozumně, citlivě a nijak Vás neobtěžuje, je to spíš jako by předem věděla co budete dělat a jak chcete zatáčku projet. Co vám nejvíc rozzáří úsměv a já měl málem roztrhnutou pusu úsměvem od ucha k uchu, je režim OFFROAD. Ve chvíli, kdy aktivujete tento režim v maximální míře omezuje všechny elektronické pomocníky. Najednou si s autem můžete hrát jako v dobách, kdy ESP šlo zcela vypnout. Najednou můžete zatáčky projíždět bokem, převodovka v manuálním režimu poslouchá a nechá Vás vytáčet vámi zvolený rychlostní stupeň, sama nepřeřadí a vy jste ten jediný pán auta a vlastně i silnic. Díky tomu, že silnice na Rezek je krásně přehledná a přes všechny vracáky vidíte jestli někdo nejede proti vám, jsem si Octavie užil jako nikdy před tím. Ani nevím kolikrát jsem dokola jezdil nahoru a dolu, vlastně jsem tam strávil skoro celé dopoledne. Je až neskutečné jak Škodovka vypiplala Haldex, nehrozí přehřátí a náhlé odpojení, díky geniálně jednoduché konstrukci funguje bez zaváhání a v současné generaci je tak dobrý, že se připojuje preventivně. Díky tomu si s autem můžete hrát jak chcete.

Nebylo by to dokonalé, kdyby mě celou dobu nedokreslovala atmosféru skvělá audio soustava Canton. Hraje nádherně, vychutnáte si jak basy tak výšky, ale celé to je nastavené tak, že basy vám zbytečně neduní do dveří a nic v autě nerezonuje a výšky vám nervou uši. Celkově si vychutnáváte kvality přehrávané hudby, bez rušení, přijdete si skoro jako v koncertní síni.

K tomu všemu přidejme pohodlná sedadla s perfektním bočním vedením, navíc elektricky nastavitelná, výškově i podélně nastavitelná středová loketní opěrka, výškově a podélně nastavitelný volant...... Nejen že si okamžitě najdete ideální polohu za volantem, ale je úplně jedno jestli měříte 165 cm nebo 195 cm, posadili jsme za volant několik různě vysokých kamarádů a kamarádek a všichni se shodli na stejném závěru. Všichni se za volantem cítili příjemně. Pohodlně se jim nastupovalo i vystupovalo a ač je Octavia poměrně nízká, nikdo se neudeřil do hlavy o áčkový sloupek.

Octavia nám byla naprosto skvělou společnicí po dobu několika týdnů. Neradi jsme ji vraceli. Octavia se za tu krátkou dobu stala oblíbeným členem domácnosti. Nabízí mnohem víc než od ní očekáváte, je pohodlná, bezpečná a lehce ovladatelná. Když shrnu co Octavia nabízí a jaká je, napadá mě jen jedno. Auta jsou rozdělená do různých tříd - nižší střední třída, střední třída..... a pak je tu jedna samostatná. Třída jménem OCTAVIA.   


Autor textu: Zdeněk Tomeš, šéfredaktor